Představení

Japanologické vzdělání jsem získal na Karlově univerzitě v Praze, kde jsem vystudoval bakalářský i magisterský obor Japonská studia a následně na UK vystudoval i doktorský program Teorie a dějiny literatur zemí Asie a Afriky.​

Výzkum

V doktorském studiu jsem se věnoval předmoderní japonské literatuře, která je kromě studia zábavy v Japonsku (převážně digitálních her) také hlavním předmětem mého akademického zájmu. Ve své disertační práci jsem se zabýval tím, jak byla v populární literatuře období Edo zpracovávána a využívána díla klasické heianské prózy. Nejvíce pozornosti jsem věnoval tomu, jak jeden z nejprodávanějších autorů, Rjútei Tanehiko, zpracoval Příběh prince Gendžiho.

V minulosti jsem se věnoval například i dalším populárním autorům tokugawského období, jako jsou Šikitei Sanba či Santó Kjóden a obecně mě zajímá, jak se s proměnami společnosti proměňují i známé japonské příběhy.

Kromě literatury se věnuji i japonské populární kultuře, jejíž kořeny vidím právě v období Edo, ale zajímám se i o zcela moderní témata jako jsou například japonské digitální hry. Momentálně pracuji na výzkumu, který se zabývá vnímáním japonských digitálních her na Západě a naopak.

Výuka

Učím především praktické jazykové kurzy neoborové japonštiny a četby japonských textů, ale některé z mých poznatků pramenících ze studia literatury a populární kultury prezentuji i v unikátním kurzu Dějiny zábavy v Japonsku, kde se zabývám vývojem kratochvílí Japonců od her zachycených v nejstarších kronikách až po nejnovější zábavní trendy dnešní společnosti.